Jdi na obsah Jdi na menu
 


Maturitní okruh ZSV č.5 ZÁKLADY STÁTOVĚDY – STÁT, JEHO FUNKCE, TYPY (STÁT A NÁROD, STÁTNÍ OBČANSTVÍ A NÁRODNOST)

14. 1. 2008

 

Maturitní okruh ZSV č. 5   Markéta Vachulová,oktáva

 

ZÁKLADY STÁTOVĚDY – STÁT, JEHO FUNKCE, TYPY (STÁT A NÁROD, STÁTNÍ OBČANSTVÍ A NÁRODNOST)

 

Osnova:

 

 1, stát

 2, státní moc

 3, funkce státu

 4, druhy státu

 5, teorie o vzniku státu, zánik státu

 6, stát a národ

 7, státní občanství

 

 

1, STÁT

 

pojem stát byl poprvé použit v 15.století v Itálii, ale první státy vznikaly už okolo roku 4000 před Kristem (například sumerská říše)

 

· Je organizovaný spolek lidstva na určitém teritoriu s originální mocí vládní (podle politologa George Jellinka)

 

- jinak lze také říci, že je to forma organizace lidské společnosti, která sdružuje obyvatele určitého území v právní celek

 

z toho vyplívá, že stát se skládá z

 

- pevně vymezeného ÚZEMÍ, ke kterému patří nejen pevnina, ale také vzdušný prostor, podzemní prostor a pobřežní vody (teritoriální vody jsou do vzdálenosti 12 námořních mil)

 

- stálého OBYVATLESTVA, přičemž obyvateli státu jsou lidé, kteří mají státní občanství a spadají pod státní moc a obývají území daného státu

 

- organizované STÁTNÍ MOCI, to jsou všechny orgány státní moci

 

- dále musí mít stát také STÁTNÍ SUVERENITU, což znamená, že je stát svrchovaný – není podřízen žádnému vyššímu orgánu

 

a, suverenitu vnitřní – státní moc je nezávislá na jiném politickém subjektu uvnitř státu

 

b, suverenitu vnější – nezávislost na jiném státě, právo vstupovat do vztahů s jinými státy a uzavírat mezinárodní dohody (právní subjektivita) - s tím souvisí také možnost přebírat závazky nadstátních organizací, jako je OSN, NATO, EU a jiné.

 

Výjimkami může být omezení mezinárodním právem, kondominium (což znamená, že více států vykonává společnou vládu nad jedním územím – např. angloegyptský Súdán), nebo spolkový stát, kde se suverenita dělí. Za zmínku jistě také stojí případ okupace, což je ale již narušování suverenity okupovaného státu státem jiným.

Kritéria státu jsou definována v Konvenci o právech a povinnostech států z Montevidea, která byla podepsána roku 1933. Podle této mezinárodní konvence je stát subjektem mezinárodního práva splňující tato kritéria (stálé obyvatelstvo, vymezené státní území, státní moc vláda a státní aparát, schopnost vstupovat do vztahů s jinými státy)

Montevideo je oblastní Americká konvence, ale principy obsažené v tomto článku byly obecně uznány v mezinárodním právu. Je otázka, zde tato kritéria jsou dostatečná. Každopádně první tři z uvedených kritérií jsou všeobecně uznávána. Praktickou podmínkou (a v minulosti hlavní) pro existenci státu je samozřejmě jeho uznání ostatními státy.

2, STÁTNÍ MOC

 

Složky státní moci

Státní moc se v demokratickém státě (jímž je Česká Republika) člení na tři oblasti: moc zákonodárnou (legislativu), výkonnou (exekutivu) a moc soudní (justici).

· Moc zákonodárnou představují občany volené zákonodárné sbory, které kromě přijímání zákonů také kontrolují moc výkonnou.

 

Zákonodárná moc je u nás tvořena parlamentem sestávajícím z dvou komor - poslanecké sněmovny (dolní komora) a senátu (horní komora)

 

Poslanecká sněmovna - 200 poslanců, voleni na 4 roky, starší 21 let, za určitých podmínek může být rozpuštěna prezidentem, platí zde poměrný volební systém

 

Senát - 81 senátorů, voleni na 6 let, starší 40 let, každé 2 roky se volí 1/3 senátu, nemůže být rozpuštěn prezidentem, je zde většinový volební systém

 

Poslanci i senátoři vykonávají svůj mandát (= pověření) osobně, nejsou přitom vázáni žádnými příkazy, výkon mandátu je služba lidu podle svědomí poslance nikoli poslušnost k politické straně (mandát volný)

 

Schůze komor jsou veřejné, mají na ně přístup novináři, můžeme je zhlédnout i v televizi.

 

 

přijímání zákonů - usnášení se

- komory jsou způsobilé se usnášet za účasti (přítomnosti) alespoň 1/3 svých členů (67 poslanců, 27 senátorů)

 

- zákon může být přijat, vysloví - li se pro něj nadpoloviční většina všech přítomných členů = prostá většina všech a při schvalování důl. zákonů (vyhlášení válečního stavu, volby prezidenta, hlasování o důvěře vlády) se musí vyjádřit pro nadpoloviční většina všech členů = kvalifikovaná většina

 

- návrh zákona může podat:   poslanec

                                                skupina poslanců

                                                senát

                                                vláda

                                                zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku

 

Pokud zákon projde poslaneckou sněmovnou, postupuje do senátu - ten jej buď schválí nebo ho vrátí zpět. Senát může dát i pozměňovací návrhy a prezident má právo vrátit = vetovat zákon (ale s odůvodněním) do 15 dnů. V poslanecké sněmovně se opět hlasuje a pokud hlasuje pro nadpoloviční většina všech poslanců, je zákon schválen.

 

- přijaté zákony podepisuje:    prezident

                                                předseda poslanecké sněmovny

                                                premiér

 

 - aby byl zákon platný musí být vyhlášen (zveřejněn ve Sbírce zákonů ČR)

v den, kdy je zveřejněn nabývá platnost a 15. den po zveřejnění v této Sbírce nabývá účinnosti - je již právně vynutitelný

 

Každý poslanec má právo interpelovat vládu - poslanci mají právo klást kvalifikovaný dotaz vládě

 

· Moc výkonnou tvoří prezident republiky, vláda a soustava dalších státních orgánů a úřadů.

 

Prezident - je hlavou státu (reprezentuje stát navenek, přijímá mezinárodní návštěvy a  sjednává mezinárodní smlouvy), je volen na 1 volební období, které trvá 5 let. Jedna osoba může být prezidentem zvolena pouze dvakrát za sebou. Prezidentem se může stát člověk, který je volitelný do Senátu, to znamená,že dosáhl 40 let. Člověk, který je prezidentem, není z výkonu své funkce odpovědný, tudíž je nedotknutelný policií – není stíhatelný – jedinou výjimkou je stíhání pro velezradu.V parlamentní demokracii, která je v ČR, vychází výkonná moc z moci zákonodárné - prezident je volen parlamentem (společná schůze obou komor), ke zvolení je třeba souhlas nadpoloviční většiny všech členů (142). Pokud by nebyl zvolen napoprvé, je šance ještě 2. a 3. kolo.

 

Co prezident může a na co má právo

· jmenuje a odvolává předsedu vlády a další členy

· přijímá vládní demise

· odvolává radu

· svolává zasedání Poslanecké sněmovny

· rozpouští Poslaneckou sněmovny

· jmenuje soudce Ústavního soudu a jeho předsedu s místopředsedou

· odpouští nebo zmírňuje tresty

· má právo vrátit Parlamentu přijatý zákon

· jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu

· jmenuje členy bankovní rady České národní banky

· zastupuje stát navenek, sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy

· je vrchní velitelem ozbrojených sil

· vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny a Senátu

· jmenuje a povyšuje generály

· propůjčuje a uděluje vyznamenání a řády (Řád Bílého lva, Řád T.G.M.)

· má právo udělit amnestii

· má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu

· nemůže být odsouzen za žádný přestupek

· může být odsouzen Ústavním soudem za velezradu na základě žaloby Senátu

 

Vláda - je vrcholným orgánem výkonné moci. Jejími členy jsou předseda vlády, místopředsedové a ministři. Vládu jmenuje prezident a je odpovědná Poslanecké sněmovně. V čele vlády je předseda, kterého jmenuje prezident. Vláda do 30 dnů po svém jmenování předstoupí před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o důvěru. Dále se vláda schází se minimálně 1x týdně

Člen vlády musí složit slib, který zní: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony a uvádět je v život. Slibuji na svou čest, že budu zastávat svůj úřad svědomitě a nezneužiji svého postavení.“

Vláda vydává nařízení k provedení zákona, jednotlivá ministerstva vydávají vyhlášky - ve věstnících

 

předseda vlády = premiér (momentálně Ing.Mirek Topolánek)- organizuje činnost vlády, řídí její schůze a sestavuje vládu  

           

členové: předseda (Ing. Mirek Topolánek)

 místopředsedové – 3 (1.místopředseda Jiří Čunek, RNDr. Martin Bursík, RNDr. Petr Nečas)

 místopředseda pro evropské záležitosti (RNDr. Alexandr Vondra)

              jednotliví ministři - 16 ministerstev:

 

· Ministerstvo vnitra (MUDr. Mgr. Ivan Langer)

 

(Jména jsou uvedena ke dni 16.10.2007!)

 

· Moc soudní vykonávají nezávislé soudy.

 

 Ústava soudní moc vymezuje úkoly a postavením soudů, které ji vykonávají nezávisle jménem státu prostřednictvím nezávislých soudů. Soudní moc je tedy charakterizována nezávislostí a autonomií na ostatních orgánech státu, které podmiňují výkon této moci a jsou základním aspektem demokratického právního státu.

 České republice jsou tyto soudy

 


Rozdělení státní moci na tři samostatné a na sobě nezávislé složky má znemožnit, aby se u některého státního úřadu nebo instituce soustředila příliš velká pravomoc, která by mohla být zneužita proti demokracii k nastolení diktatury.

 

 

 

 

 

 

 

3, FUNKCE STÁTU

se dělí na vnitřní a vnější

1. mezi VNITŘNÍ funkce státu patří

- bezpečnostní funkce, to je zajištění bezpečnosti občanů a jejich majetku, ale i zabezpečení fungování státu, jeho orgánu a institucí

- právní funkce, neboli zajištění respektování právního řádu ve všech oblastech činnosti dané společnosti

- ekonomická funkce, to je stanovení podmínek pro chod ekonomiky a jejich garance

- sociální funkce, kam spadá zajištění občanů v nemoci, stáří a při ztrátě prostředků obživy

- kulturní funkce, zahrnující péči o kulturní dědictví (rozvoj školství, vědy a výchovy)

Tyto funkce státu zajišťují jednotlivá ministerstva

2. mezi VNĚJŠÍ funkce státu patří

- zajištění vztahů s dalšími státy (diplomacie)

- regulace zahraničního obchodu – stanovení podmínek pro zahraniční obchody

- obrana území před případným napadením (sem patří například boj proti terorismu)

 

 

4, DRUHY STÁTU

 

dělíme podle organizace státu a míry jejího naplňování, dělit je lze mnoha způsoby, například takto

 

podle počtu suverénů:

 

· monarchie - vláda jednoho

· oligarchie - vláda několika

· demokracie - vláda všch, vláda lidu

 

podle toho, kdo vládne:

 

· monarchie -vláda krále

· sofokracie - vláda filosofa

· aristokracie - vláda několika urzených

· byrokracie - vláda úředníků

· technokracie - vláda technické inteligence

· oligarchie - vláda nejbohatších

· demokracie - vláda lidu

· timokracie - vláda nejsilnějších

 

 

podle hlavy státu:

 

· monarchie - v čele státu stojí panovník, dědičný, nebo doživotně volený

- absolutní – moc panovníka není omezena ústavou, soustřeďuje v sobě moc výkonnou, zákonodárnou, soudní, moc je v rukou jedné vládnoucí skupiny

 

- konstituční – moc panovníka je omezena ústavoun a panovník vykonává pouze reprezentační funkci, zákonodárnou moc má parlament

 

· republika - stát, jehož hlava a orgány státní moci jsou voleny na určité období – existence tří tákladních složek státní moci (výkonná, soudní a zákonodárná)

 

- prezidentská – prezident je nejvyšším představitelem vlády, která je nezávislá na parlamentu, prezident je volen občany

 

- parlamentní – vláda je volena parlamentem a je jím také kontrolována, prezident pak je volen parlamentem

 

podle formy režimu:

 

· diktatura – nedemokratická vláda jednotlivce, skupiny nebo politické strany. Diktatura potlačuje lidská práva a svobody, nepřipouští opoziční názory, neváhá použít proti občanům teror, neomezeně vládne a nedodržuje ani vlastní zákony

 

dělení diktatury podle Franze Neumana
jednoduchá - moc uplatňovaná tradičními nástroji - byrokracie,
policie, soudy, armáda
caesarská - více osobní, diktátor usiluje o získání podpory lidu, aby
mohl svůj režim legitimovat
totalitní - zaniká rozdíl mezi státem a společností, mezi veřejným a
soukromým, právní stát se mění v policejní, moc se
koncentruje na monopolní státní strany
teokracie - stát považován za boží výtvor, panovník vládne z boží milosti

 

· demokracie – forma vlády založená na principu podřízení, jsou zde realizována základní lidská práva a svobody, rozhodují všichni občané, protože jsou si ve svých právech rovni, umožněna pravidelná a pokojná změna vlády
přímá - všichni rozhodují o státních záležitostech, referendum
nepřímá (zastupitelská) - poslanci vykonávají moc za voliče

 

 

 

 

 

 

podle politického systému (vztahu zákonodárné a výkonné moci):

 

· prezidentský - prezident je nejvyšším představitelem vlády , která je nezávislá na
parlamentu (neboli moc výkonná je nezávislá na zákonodárné), prezident i parlament je volen přímo občany (např.USA, jižní Amerika)

· parlamentní - prezident i vláda voleni a kontrolováni parlamentem, který vládě vyslovuje důvěru (např. ČR, VB)

· semiprezidentský - prezident je volen přímo, je nositelem větších pravomocí než v parlamentním modelu (například tvorba a kontrola vlády), spolupráce prezidenta s parlamentem (např. Polsko, Finsko, Francie)

·  

 

 

podle územně správního členění:

 

· unitární stát - jednotný stát s jedinou ústavou a soustavou
nejvyšších státních orgánů, zůstává unitární i pokud má
autonomní jednotky, kterým ponechává samosprávu (např. ČR)

Stát zůstává unitární i pokud má autonomní jednotky, kterým ponechává větší samosprávu (např. Sicílie v itálii, Katalánsko a Baskicko ve Španělsku)

· federace - sdružení států na základě společné ústavy, jako
suverén vystupuje pouze celek, společná ústava, orgány, měna,
armáda a zahraniční politika (např. USA, ČR 1969-1992)

· konfederace - volné smluvní sdružení samostatných států,
centrální vláda má určitou moc nad vládami členských států,
nikoli nad jejich obyvatelstvem, zachovává státní suverenitu
(Švýcarsko do 1948, SNS) -většinou přechodná etapa k integraci
nebo rozpadu federace

 

podle centra řízení:

 

· centralizovaný - řízen z jednoho centra, zpravidla hlavního města

· decentralizovaný - stát přenechává kompetence různým oblastem

 

podle složení obyvatelstva:

 

· stát národní - jeden národ tvoří jeden stát (např. Dánsko, Portugalsko)

· stát s národnostními menšinami - převládá jeden národ, příslušníci jiného
národa tvoří významnou menšinu (např. Slovensko, Srbsko )

· stát více národů - žádný národ nepřevažuje (např. Belgie, Švýcarsko )

· občanský stát - národnostně velmi smíšený (např. USA)

5, TEORIE O VZNIKU STÁTU, ZÁNIK STÁTU

 

VZNIK STÁTU

 

· třídní - jedna třída ovládá násilím druhou, stát prostředkem k násilí

· náboženská - vychází z božského původu panovníka, Bůh dal podnět k založení státu

· patriarchální - stát vznikl z rodiny jejím rozšiřováním (D. Hume)

· mocenská - vláda silnějšího nad slabšími, vychází z teorie, že lidé jsou od narození náchylní
k tomu, aby vládli a byli ovládáni (T. Hobbes, N. Machiavelli)

· smluvní - teorie společenské smlouvy, lidé mezi sebou uzavřeli smlouvu, ve které předali
část svých práv panovníkovi tak, aby byl odstraněn stav, ve kterém všichni
bojovali proti všem

 

ZÁNIK STÁTU

 

  • stát zaniká, pokud státní moc zanikne, nebo přestane efektivně působit, nebo pokud přestane působit ústřední moc a začíná jí nahrazovat moc nová. Stát zaniká, pokud je jeho území zlikvidováno, pokud se rozpadne, nebo rozdělí

 

 

6, STÁT A NÁROD

 

národ je společenství lidí se společným jazykem, hlásících se ke stejným národním tradicím a zájmům, národnost je pak příslušnost k určitému národu.

 

O pojmech jako národní stát a občanský stát jsme již mluvili v kapitole druhy státu - dělení státu podle složení obyvatelstva.

 

V současné době existuje asi 200 nezávislých států, 300 národů a 1500 národností.

 

 

7, STÁTNÍ OBČANSTVÍ

 

je trvalý, místně neomezený právní svazek fyzické osoby a státu, na jehož základě vznikají práva a povinnosti(ochrana – i na území jiného státu, pobyt na území, účast na správě x věrnost, obrana, výkon funkcí, dodržování předpisů). Státní občanství je proti vůli jeho držitele nezrušitelné, jeho obsah, podmínky nabytí a pozbytí je určen zákonodárstvím.

 

- bipolité – osoby s dvojím občanstvím (neplatí ve federaci)

- apatridé – osoby bez občanství

 

k zamezení těchto jevů uzavírají státy mezinárodní dohody

· nabytí státního občanství

 

- narozením

 ius sanguinus = právo krve;občanství vzniká podle krevní příbuznosti  - užívá se hlavně v kontinentální Evropě

 ius soli = právo místa; občanství vzniká podle místa narození

  - užívá zejména angloamerická kultura

 

- naturalizací = nabytí občanství po narození

  - sňatkem – někde zakázáno, jinde povoleno v zájmu rodiny

  - legitimace nezletilých – určením otcovství, osvojením

  - udělení – různá kritéria; blízký vztah ke státu

  - přijetí do státní služby

- opcí = právo volby mezi několika občanstvími

  - nejčastěji při změně suveréna(cese=postoupení; repatriace=navrácení)

- mezinárodní smlouvou – při vzniku nadstátních útvarů – EU

 v rámci této smlouvy vznikají práva

 - právo na  volný pohyb – v rámci celé unie

 - právo volit a být volen – v obec. volbách a do Evropského parlamentu

  - právo na ochranu

· pozbytí státního občanství

 

 - nabytím cizího občanství

 - na vlastní žádost

 - vzdáním se

 

 

 

 

 

 

 

Použité zdroje:

  • internetové stránky:

www.wikipedie.cz (články Politická moc, Stát, Výkonná moc v Česku)

www.maturitni-otazky.superstudent.cz/politologie/zaklady-teorie-statu-pojem-statu-jeho-znaky-druhy-a-formy-2047.html

www.kampomaturite.cz (maturitní otázky ke stažení – ZSV – Stát), www.pravo.wz.cz (Přednáška Státověda - Doc. JUDr. Karla Klímy, CSc. , 1. ročník, zimní semestr)

www.vlada.cz – oficiální stránky vlády ČR

  • Témata všeobecného přehledu k přijímacím zkouškám na vysoké školy, kolektiv autorů, nakladatelství Tutor, 2005 – kapitola politologie
  • zápisky z minulých let
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář