KG Kozinova

18. Středověká filosofie - hlavní etapy dějin (apologetika, patristika, scholastika) Středověká filosofie se dělí do tří hlavních částí.- vzaženo tedy na tu křesťanskou. 1.apoštolské období- působí v něm apoštolové -důležitý je především Pavel z Tarsu, který podnikl tři misijní cesty na kterých šířil křesťanství 2. patristika ( 1.-8.stol.) Je velmi důležité právě pro to, že se jedná o první středověké období filosofie. Dále se dělí na : - Apologetika (1.- 2.stol.), obhajovala církev - Dogmatika ( 2.- 5.stol.), položila základní pravdy a myšlenky - Systematika (5.- 8.stol.), utvořila- jak už název napovídá- celkový systém 3. scholastika (9.- 15.stol) Opět se rozděluje do tří období - Raná scholastika (9.-12.stol.), začíná se zde řešit téma univerzálií -Vrcholná scholastika (13.stol.), Tomáš Akvinksý -Pozdní scholastika ( 13.- 15.stol.) Obecná charakteristika Jde v podstatě o nejrozsáhlejší období filosofování vůbec, protože časové rozpětí se pohybuje kolem 1500 let. Výchozím bodem jímž je jí antiky z ní vyplývají možné problémy. Hodně ji ovlivňuje otázka středověkého křesťanství. Musí se potýkat s těžkým přechodem z antiky- jde o velkou propast i když je časová návaznost zcela plynulá. Ze začátku jde o poměrně těžké začátky jimiž si musí křesťanství procházet. Lidé se museli kvůli pronásledování skrývat. Není tedy divu, že křesťanství hraje skutečně nelehkou roli v celé společnosti. 2.Patristika= období církevních otců Představa Boha- je osobní, milostivý a vysvobozující, kdy docházíme posléze k tomu, že je velmi potřebný a nemůžeme bez něj nic zvládnout. Je všemohoucí, stvořitelem narizdíl od člověka, který je pouhopouhým smrtelníkem a tím stvořeným. Je pak na světě v podstatě jenom kvůli dobrému plnění boží vůle. V tomto období přichází také myšlenka toho, že Bůh vytvořil svět z ničeho. Dále se ropzebírá myšlenka lásky člověka k člověku, která se projevuje jinak, než-li v antice. Smysl je hledán lidmi zcela mimo náš svět narizdíl od takových Epikurejců, kteří jej chtěli najít již v tomto světě. 1.Apologetika V této době se pohybují po světě lidé, kteří pocházejí z nižších sociálních vrstev. Co se týče vzdělanosti, tak někteří nebyli obdarováni dokonce ani klasickým vzděláním. Aby se dalo tomuto nevzdělanému trendu alespoň trochu vyhnout, přicházeli za ně tzv. Apologeti- strážci. Filosofie hraje tedy v tomto období dosti podřízenou roli Apologeze - obranné období ve kterém se vytváří žebříček určitých věd, ale teologie je vždy na vrcholu a je jí podřízena i samotná filosofie Tertublianus- kromě toho, že byl filosofem, také vynikající řečník Obhajuje dvě pravdy- na rovině víry a vědy, kdy je víra nadřazenou vědou Klémens a Origenés- docházejí k tomu, že by se měla stanovit jakási hierarchie věd, kdy by byla podle významnosti dosazena na úplný vrchol teologie 2. Dogmatika Po různých sporech uvnitř celé organizace církve i s antickou filosofií, dochází k vytvoření jednotné informace a vznikají dogmata= nezpochybnitelné pravdy, základní poučky křesťanství a jeho vývoj je ohrožen tzv. Heretickými učeními (bludná, kacířská) a) Gnose- řecky poznání V té době splatné jako nejrozšířenější učení. Tím, že bylo tolik profláknuté, bylo velice nebezpečné (perské, židovské, syrské)- ale i křesťanské. Slučují všechny prvky dohromady. Boj dobra a zla, kdy je duše jednotlivce bojištěma na kterém se odehrává boj správného se špatným.- gnose zde je konkr. Poznáním toho, co je dobré a špatné a následného řízení se podle toho. Gnostikové říkají, že existují dva bohové- vykupitel a stvořitel a stvořitel je podřízený vykupiteli právě kvůli vykoupení Stvořitel je pdole nich nepřátelský, protože vytváří i zlo b) Manicheismus Tvrdí, že od věčnosti existujé dvě říše- 1. Říše světla, kterou ovládá otec světla 2. Říše tmy, kterou ovládá otec tmy Ježíš a jeho postava se zde objevují jako pocházející z říše světla a sbnazí se vykoupit lid z říše temnoty. Manichejci se snažili o nejpřísnější askezi- odříklai si tělesné slasti (1.skupina) = vědoucí filosofové ajejich posluchači (2.skupina)= vše je uzpůsobeno obyčejným smrtelníkům, kteří mohou plně užívat požitků- pít víno, zažívat fyz.rozkoš, jíst maso Na samotném vykoupení by se měl každý jedinec sám za sebe podílet a nejlépe si vzít dobrý příklad z Ježíše Krista. 3. Scholastika Za posledního období středověku vzniká celá řada univerzit na kterých se mluvilo latinsky. První z nich vznikaly ve Francii, Španělsku, ale i u nás. Došlo tak k propojení teologie s učením. Scholastická metoda si vytkla za svůj cíl proniknout do celé filosofie pomocí tří pravd 1. Pravda víry 2. Udat všemu systematickou podobu 3. Filosofické argumenty umět vyvrátit pomocí námitek, které by se daly vznést proti víře Této metodě poznávání nejde o hledání pravdy jako takové, ale spíše o obhájení této filosofie.Metoda je spojována s filosofem Abélardem 1.Raná scholastika- spor o univerzálie (zda jsou věci skutečně jednotlivými věcmi kolem nás, nebo obecnými jmény) Realisté přidávají větší hodnotu obecnému pojetí. Umírnění realisté • Jan Scotus= Eriguena , zastánce realismu • Anselm z Canterbury- ,,Věřím, abych rozuměl“. Jako jeden z prvních snažících se dokázat existenci Boha. Je zastáncem toho názoru, že pokud si myslíme, že něco je, musí to skutečně existovat Nominalisté Nejprvě existujéí věci konkrétní, jednotlivé a pak teprve dostanou obecné pojmenování jim více společné. • Jan Roscelinus -,, Věřím, abych poznával.“ Celý svět jej podle něj vytvořený z pojmů konkr., kterým je teprve potom dán obecný pojem. 2. Tomáš Akvinský- doktor Angelikus( každá z jeho myšlenek byla andělskou) Jeho rodina byla zásadně proti tomu, aby se věnoval pouze víře, bádání v ní, Bohu. Přednášel na univerzitách. Stal se žákem Alberta Velikého. R. 1322 byl kanonizován- prohláen za svatého. Tomismus O d r. 1879 začleněn jako oficiální filosofie církve. Učení, které tedy postoupúilo na vlastní filosofii. Projednávalo dvě pravdy- púravdu víry a vědy. Projednávalovlastní pravdu každé oblasti a konkr. U pravdy víry se k ní dostáváme vůbec skrze zjevení, pomocí nich, zjevené pravdy. Rozum- velice důležitý. Jde o první krok za jehož pomoci se dostáváme k cestě poznání. Když už nestačí, přicházejí zjevené pravdy.- vztah zjevení a víry. Pět důkazů boží existence 1. Vše má svou příčinu ( řetězec příciny a důsledku) 2. Pohyb a změna 3. Nutnost a nahodilost- nejdokonaljší je Bůh, důkaz boží existence, věci mohou existovat a nemusí, ale Bůh existovat musí 4. Stupně dokonalosti 5. Teologický- vycházející z přírodního řádu Lidské poznání Boha – 1. Nepřímé 2. analogické 3. složené Předpokladem mravního jednání je svobodná vůle. Sedm ctností- čtyři z antiky: rozumnost, uměřensot, statečnost, spravedlivost + k těmo 4 přibývají ještě tři křesťanské:--- víra, naděje, láska Řozjímá ve svých spisech taktéž nad ideálním uskupením státu, kterým je podle něj monarchie a aristokracie, na druhé, nevhodné straně pak tyranie či olygarchie- vláda bohatých. Usiluje o spravedlnost. 3.Pozdní scholastika (14.- 15.stol., částečně i 13.stol.) 1. Kritická linie- kritizuje Tomáše Akvinského 2. Mysticismus 1.Kritická linie * Roger Bacon- 13.stol. ,,Dominikán“ Věnoval se i medicíně, dále matematice, filosofii, astrologii. Jeho ideálem je býti Aristotelem. Kritizoval Tomáše Akvinského- vytýká mu, že neumí řecky. Napsal spoustu spisů o Aristotelovi, ale nikdy si nemohl přečíst originál. Kritizuje dále celou scholastickou metodu pro a proti. Říká, že by se nemělo odvolávat na autority a více preferuje pouštění se do vlastních experimentů a vycházení pak z vlastních zkušeností. Podle něj však ale také nebylo vhodné své zkušenosti dále zveřejňovat. *Vilém Occham(Occum)- 14.stol. S Baconem ho spojuje společná kritika věcí kolem. Názorově se však připojeju k nominaslitům- nejdříve věci, pak teprve jejich pojmenování. Odděluje od sebe filosofii a teologii. Je pokládán za věhlasného řečníka- nepřemožitelný v diskutacích a hodně se řešilo, že ho nemůže skutečně nikdo překonat. ,,Occamova břitva“- základním principem je systém úsporonosti- odřezávají se zbytečné pojmy a snaha vše co nejvýstižněji, stroze vyjádřit. 2.Mysticismus *Mist Johannec-přelom 13., 14.stol. Pocházel z Německa a tvrdil, že poznání není uskutečnitelné prostřednictvím rozumu, ale lidského nitra, kde hledáme odpověď. Když pak víme, že dokonalého poznání můžeme nalézti sami v sobě, můžeme k němu zcela vypustit své okolí, okolní svět. Říká, že původně existovalo jakési božství- nestvořená příroda. Bůh jakožto trojjediný. OTEC= subjekt- slovo, které vyslovuje, SYN= slovo, které je vyslovené ---mezti otcem a synem je vytvořen vztah vzájemné lásky= DUCH SVATý Kromě Boha se zabýval také lidskou duší. Splynutím s božskou bytostí dochází k nesmrtelnosti duše.